Jak začít s příkrmy
Pro vaše děťátko jsou první příkrmy začátkem objevné cesty od mléka k pevné stravě. Když si vaše dítě osvojí od začátku zdravé stravovací návyky, dáte mu do vínku pro celý život jak oblibu zdravých potravin, tak i zdravé návyky.
Názory odborníků na zavádění příkrmů do jídelníčku kojence prochází v posledních letech významnými změnami. Jak se vyhnout extrémům a kudy vede ta správná cesta? Jaké chyby děláme v našich zeměpisných šířkách nejčastěji? Koho se můžete zeptat, když si nevíte rady?
Pestrá strava
Nutriční programování a jeho význam
Již víte, že zdraví člověka a výskyt civilizačních chorob lze nejvíce ovlivnit v průběhu prvních 1000 dní.
Také, že zdraví dítěte lze do značné míry naprogramovat správnou skladbou jídelníčku, v němž pestrost hraje jednu z hlavních rolí.
Základní doporučení pro pestrou stravu
- Zařaďte první nemléčné příkrmy do výživy dítěte ne dříve než před ukončeným 4. měsícem a ne později než po ukončeném 6. měsíci.
- Dbejte na pestrý a dostatečný příjem zeleniny, masa včetně ryb, ovoce.
- Snažte se omezit konzumaci jednoduchých cukrů (sladkostí) a vybírejte potraviny s vhodnou skladbou tuků, s převahou rostlinných olejů.
- Nezapomínejte na dostatek mléka a mléčných výrobků.
- Nevyhýbejte se žádné potravině. Nové potraviny, včetně potenciálních alergenů, zařazujte již od začátku přikrmování.
1. Důležité je správně začít
Konec prvního půlroku života představuje pro dítě zlomové období, kdy mu mateřské nebo náhradní kojenecké mléko již nestačí pokrývat rostoucí nutriční nároky.
Je proto důležité začít se zaváděním prvních příkrmů.
Zároveň se zaváděním příkrmů pokračujte v kojení dle potřeb dítěte do 2 let věku i déle. Dle WHO i řady odborných společností je i v tomto období kojení považováno za důležitou složku optimálního výživového standardu pro dítě. Správné zásady zavádění příkrmů detailně uvádí na svých stránkách Ministerstvo zdravotnictví.
oddělení léčebné výživy FN Motol
„Pokud bychom dítěti zařadili nemléčné příkrmy do jídelníčku před ukončeným 4. nebo až po ukončeném 6. měsíci věku, může to na něj mít negativní vliv, například v podobě alergie, anemie nebo nastartování poruch z nedostatečné výživy a rozvoje poruch příjmu potravy.
Rozhodnutí, kdy začít s podáváním příkrmů vždy konzultujte s pediatrem.“
2. Pestrost již od počátku
Zdravá zelenina
Jako první se doporučuje zařadit zeleninové příkrmy. Na jejich pestrost byste měli dbát již od počátku.
„Kromě tolik oblíbené mrkve a brambor je potřeba brzy nabídnout dítěti i další druhy zeleniny, dobře poslouží hrášek, brokolice a květák. Později můžeme přidat kedlubnu, špenát, cuketu, červené zelí a další,“ doplňuje doktor Tláskal.
Červené maso raději než bílé
I zde dbejte na pestrost. Vybírejte především libové druhy masa a mějte při tom na paměti, že červené maso obsahuje až třikrát více železa než bílé. Nedostatek železa nesouvisí jenom s možným rozvojem anemie (chudokrevnosti), ale může také zapříčinit poruchy rozvoje poznávacích funkcí nebo problémy s imunitou.
Nejvhodnější je maso (v tomto pořadí): libové hovězí, telecí, kuřecí, krůtí, králičí, libové vepřové, jehněčí.
Doporučuje se 1x týdně nahradit maso vaječným žloutkem.
TIP: Kuřecí maso má zhruba 3x méně železa než červené vepřové a hovězí. Podíl červeného masa by proto měl v jídelníčku dítěte představovat více než 50 % z celkového zkonzumovaného množství masa.
Na co si dát pozor! Zcela nevhodné jsou pro děti uzeniny, které obsahují mimo pro děti hodně nevhodných přídatných látek také velké množství soli.
3. Se solí a cukrem opatrně
Příkrmy minimálně do prvních narozenin nedoslazujte ani nedosolujte. Zamezíte tak možnému rozvoji obezity a onemocnění srdce a cév, která se projevují v pozdějších letech.
TIP 1: Bedlivě sledujte složení potravin, zda a kolik soli (sodíku) obsahují. Nenechte dítě navyknout na chuťově výraznější, slanější jídla. Může pak odmítat běžně upravenou stravu, protože mu bude připadat fádní.
TIP 2: Vyvarujte se používat sladkosti jako odměny nebo k utišení bolístky. Založíte tak návyk, který Vás i dítě může později velmi trápit.
Odborníci na výživu také nedoporučují do 2 let věku zařazovat dětem do jídelníčku nízkotučné potraviny.
4. Dostatek mléka
I po prvním půlroce života dítěte zůstává mléko nadále důležitým zdrojem hlavně železa, vápníku a vitaminu D, který tělo potřebuje pro správný růst kostí a zubů. Také po prvních narozeninách by mělo dítě přijímat 330-500 ml mléka denně nebo výrobků z něj. Nejvhodnějším zdrojem je nadále mléko mateřské nebo kvalitní náhradní mléčná výživa, pokud matka z nějakého důvodu nemůže kojit.
5. Nebojte se alergenů
Dle stanoviska WHO a ESPGHAN je optimálním zdrojem výživy u prospívajícího miminka v prvním půlroce výlučné kojení. Kojení v tomto období je také nejlepší prevencí alergie. V případě, že začínáte zavádět příkrmy, není třeba se vyhýbat lepku ani potencionálně alergenním potravinám, jako jsou např. rybí maso nebo vaječný bílek.
Příkrmy by ste měly zavádět ne dříve než v ukončeném 4. měsíci věku a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku.
Zejména ryby je vhodné nabídnout dítěti mezi prvními příkrmy. Jsou zdrojem tolik potřebných omega-3 mastných kyselin, mořské ryby jsou také zdrojem důležitého jódu.
Na co si dát pozor! Ryby je ovšem potřeba podávat velmi opatrně s ohledem na kvalitu suroviny a také na kosti a možnost zranění dítěte.
„Jako první se doporučuje zařadit zeleninové příkrmy. Neomezujte se však jen na mrkev. Už první strava by měla být dostatečně pestrá. Do jídelníčku postupně přidávejte potraviny obsahující lepek a další alergenní potraviny, na které by si tělo mělo zvyknout. Nezapomínejte na potraviny s dostatečným obsahem železa, tedy na maso – především telecí nebo hovězí.“
Zdravá energie
Výživa dítěte v prvních 1000 dnech má zásadní vliv na celý jeho život, proto by mělo přijímat energii ze zdravých zdrojů, které mu dodají potřebné látky pro růst a rozvoj.
Energeticky nejnáročnější období
Kojenci a batolata potřebují 2-3x více energie než dospělý člověk. V prvním roce života je to rychle se rozvíjející mozek, který spotřebovává více než 60 % energie dítěte. V batolecím věku pak větší výdej energie souvisí hlavně se zvyšujícími se nároky na dětský organizmus.
Víte, že? Pro správnou funkci mozku během prvního roku života dítě potřebuje minimálně 60 až 95 gramů stravitelných sacharidů denně.
Je proto důležité, aby dítě dostávalo zdravé a dostatečné zdroje energie každý den.
Zdravý zdroj energie
Obilniny (cereálie) jsou zdravý a důležitý zdroj energie. Obilná zrna totiž obsahují velké množství potřebných sacharidů, mají přirozeně nízký obsah sodíku a obsahují důležité vitamíny, zejména ze skupiny B a dále železo a zinek.
oddělení léčebné výživy FN Motol
„Obilniny jsou nejen významným zdrojem energie pro růst a vývoj dítěte, ale obsahují také potřebné vitaminy skupiny B, vlákninu a minerální látky. Navíc mají přirozeně nízký obsah sodíku a cukru.“
Obilné kaše pro zdravé stravovací návyky
Obilné kaše jsou pro děti ideální formou obilnin a pomáhají tak budovat zdravé stravovací návyky už od prvních lžiček. Jsou vhodnou volbou nejen na večer ale také pro start do nového dne. Když je dítě schopné přijímat pevnou stravu, můžete zařadit také dětské snídaňové cereálie.
Na co si dát pozor! Vybírejte ale ty s věkovým určením, s nízkým obsahem sodíku i přidaného cukru, bohaté na železo, případně vitamin D.
„Obilné kaše s věkovým určením jsou vhodnou potravinou s ohledem na výživovou hodnotu i surovinovou kvalitu. Jako potraviny určené kojencům a batolatům totiž podléhají přísným pravidlům pro bezpečnost potravin. V neposlední řadě rodiče vyberou díky věkovému určení kaši správné konzistence – pro kojence zcela jemné kaše, pro batolata hustější kaše s drobnými kousky.“
Správná snídaně pro start do nového dne
Pravidelné snídání patří ke správným stravovacím návykům, které si člověk buduje už od raného dětství. Snídat by ale dítě mělo správně.
Základem správné snídaně jsou obilniny, které dodají potřebnou energii do začátku dne. Pro malé děti je vhodná obilná snídaně ve formě mléčné kaše. Ta dodá děťátku nejen zdravou energii z obilnin, ale také vhodné bílkoviny.
Na co si dát pozor! Děti by rozhodně neměly dostávat uzeniny, pro kojence je i šunka se sníženým podílem soli příliš bohatým zdrojem sodíku.
Pečivo vybírejte takové, které nemá celá zrníčka, která by dítě mohlo vdechnout.
Nesprávné návyky mohou vést již u dětí k nadváze a do budoucna až k výskytu obezity nebo onemocnění srdce a cév.
Zavádění lepku
TIP: V době, kdy se rozhodnete u dítěte zavádět příkrm, můžete začít zavádět i lepek. Podle současných doporučení neovlivňuje doba zavádění lepku riziko celiakie. Potraviny obsahující lepek by měl být zaváděn postupně, nejprve v malém množství a optimálně v době, kdy je dítě zároveň kojeno. Lepek je bílkovina obsažená v některých druzích obilí (pšenice, ječmene a některých druhů ovsa).
Alergie
Alergie zařazujeme mezi civilizační onemocnění, jejichž výskyt v posledních letech významně narůstá.
Vlivu genů se zde sice zcela nevyhnete, přesto ale můžete významně ovlivnit, zda a do jaké míry se alergie u vašeho dítěte projeví.
Pravděpodobnost výskytu alergií
Hodně rodičů je přesvědčeno, že pokud nějakou alergií trpí oni, stejná budoucnost čeká i jejich miminko. Není tomu ale zcela tak.
„Jestliže je jeden z rodičů alergik, je riziko, že dítě bude také alergikem, asi 30 až 45 procent. Pokud jsou alergici oba rodiče, je riziko až 70 %. Rozvoj alergických onemocnění lze ovlivnit dietními opatřeními v prvních měsících života kojence“.
Prevence a její role
Zásadní roli v prevenci alergií hraje jednoznačně kojení, zejména v prvním půl roce života.
Důležité je i to, kdy, jak a čím začnete miminko přikrmovat. Právě setkání s prvními příkrmy může být totiž momentem, kdy malý organismus zareaguje alergickou odezvou.
Ani brzy, ani pozdě
Studie ukazují, že pro zdravý vývoj dítěte je správný čas zahájení prvních nemléčných příkrmů velmi důležitý. Kromě podvýživy, poruch příjmu potravy či anemie se tím můžete vyvarovat i pozdějšímu rozvoji alergií u vašeho dítěte.
Na co si dát pozor. Rodiče by neměli začínat příliš brzy, ale také není vhodné přechod na pevnou stravu zbytečně oddalovat.
Pro kojené, částečně kojené i nekojené děti platí, že první nemléčný příkrm by dítě mělo ochutnat ne dříve než před ukončeným 4. a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku. Viz stránky MZ ČR.
Čím začít?
Odborníci se shodují v tom, že začínat byste měli zeleninou. Postupně přidávejte maso, nejlépe to s vysokým obsahem železa, a také ryby. Neoddalujte ani kontakt s lepkem ve formě obilnin. Pestrost stravy doplňujte pravidelnými dávkami různého ovoce.
TIP: Jestliže si nevíte rady čím začít, poraďte se se svým pediatrem.
Alergeny, ano či ne?
Doporučuje se také neodkládat ani potenciálně alergenní potraviny (např. rajče, celer, jahody nebo tropické ovoce). Studie neprokázaly, že jejich oddalování snižuje riziko rozvoje alergických onemocnění.
Na co si dát pozor. S oříšky a semínky opatrně, u malých dětí hrozí riziko vdechnutí, proto musí být podávány jemně mleté.
TIP: Nové druhy potravin zavádějte do stravy dítěte postupně. Zařaďte vždy jeden druh a počkejte 2-3 dny, zda se neprojeví příznaky potravinové alergie (např. kopřivka). Jestliže ne, přidejte další potravinu.
„Neodůvodněné vyřazení některých potravin z jídelníčku (např. vajec, mléka) může být důvodem nedostatečného krytí výživových potřeb dítěte. To může vést k celkovému neprospívání dítěte, například k chudokrevnosti nebo osteoporóze. Pokud je určitá alergie prokázána, nemělo by to být důvodem k tomu, abychom vyřazovali z jídelníčku i jiné potraviny, na něž dítě alergické není“.
Bát se lepku?
Poslední studie ukazují, že doba načasování zavádění lepku do stravy kojence neovlivní riziko celiakie. Doporučuje se tedy potraviny obsahující lepek zavádět do stravy kdykoliv v průběhu zavádění příkrmů-nejprve v malém množství a optimálně v době, kdy je dítě současně kojeno. Lepek je bílkovina obsažená v některých druzích obilí (pšenice, ječmene a některých druhů ovsa).
TIP: I zde platí postupnost. Počáteční množství odborníci definují pod 7,5 g/den, tzn. zhruba dvě lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu nebo pár lžiček pšeničné kaše vhodné pro kojence.
Alergie na bílkovinu kravského mléka
Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně 3 % kojenců. U většiny dětí se projeví již do 3. měsíce, vzácněji i později, v závislosti na době, kdy se dítě s bílkovinou kravského mléka setkalo. Polovina dětí se alergie zbaví do prvních narozenin, u 90 % dětí pak vymizí do šesti let věku.
Příznaky
Mezi nejčastější příznaky patří ekzémy, průjmy, zvracení a krev ve stolici, méně časté jsou potíže s dýcháním nebo anafylaktická reakce.
Na co si dát pozor. „V případě podezření na alergii vždy příznaky konzultujte s pediatrem. Jedině on může posoudit, zda se jedná skutečně o alergii nebo například střevní infekci.“ dodává profesor Nevoral.
Tipy jak se jí vyhnout
- Nejlepší prevenci představuje výlučné kojení do 6 měsíců.
- V případě, že kojit nemůžete a dítě má riziko alergie (tedy alespoň jeden z rodičů nebo sourozenec trpí alergií), obraťte se na svého praktického dětského lékaře. Lékař vám doporučí pro vaše dítě v prvním půlroce HA mléko, které má díky částečně rozštěpené bílkovině sníženou schopnost vyvolávat alergickou reakci.
Diagnostika
K diagnostice využívají lékaři tzv. eliminační dietu.
Pokud projevy alergie trpí kojené dítě, matka vynechá ze své stravy mléčné výrobky. Pokud se příznaky objevily u dítěte dokrmovaného kojeneckou mléčnou výživou, lékař ji doporučí nahradit běžné kojenecké mléko speciální mléčnou výživou.
Speciální výživa
Speciální mléka pro léčbu alergie obsahují bílkovinu upravenou způsobem zaručujícím, že mléko již nemá schopnost vyvolávat alergickou reakci (mléčná bílkovina je vysoce naštěpena). Po jejich zavedení se stav dítěte zlepší nejpozději do 1 měsíce.
Ve výjimečných případech se může stát, že i po zavedení léčebného mléka s vysoce naštěpenou bílkovinou příznaky částečně přetrvávají. Pak musí lékař sáhnout po preparátech, ve kterých je bílkovina nahrazena směsí aminokyselin; tady už je alergická reakce naprosto vyloučena.
Návrat k obyčejnému mléku
Speciální výživa
Pokud po zavedení speciálního mléka projevy alergie vymizí, lékař si vás pravděpodobně zhruba po měsíci eliminační diety pozve na kontrolu a vysvětlí vám, jak postupně převádět dítě zpět na klasickou mléčnou výživu (expoziční test).
Pokud příznaky přetrvávají
Pokud se původní projevy znovu objeví, je diagnóza alergie na bílkovinu kravského mléka potvrzena a dítě je dále léčeno speciálním mlékem s vysoce rozštěpenou bílkovinou případně mlékem obsahujícím pouze aminokyseliny. Koncem prvního roku života se provede nové zhodnocení, zda alergie na bílkovinu kravského mléka trvá.
Nesnažte se dítě léčit sami
Základem úspěšné léčby alergie je včasná diagnostika a okamžité nasazení bezmléčné diety kojící matky nebo speciálních léčebných kojeneckých mlék.
Nevhodné alternativy
Řešení rozhodně nepředstavují alternativy vyráběné z rostlinných surovin a nesprávně pojmenovaných jako „mléka“ – sójové, mandlové kokosové, kaštanové – která mohou také vyvolat alergii nebo nekryjí nutriční potřeby kojenců.
Kvůli možné zkřížené reakci jsou stejně tak nevhodná i mléka jiných savců, jako například kozí nebo ovčí.
Výhody kojení a strava kojící matky
Výhody kojení
Světová zdravotnická organizace (WHO), řada mezinárodních společností, Česká pediatrická společnost i Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučuje u zdravých prospívajících kojenců výlučné kojení jako optimální výživu v prvních 6 měsících života následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou (příkrmy) dle potřeb dítěte do 2 let i déle. Viz stránky MZ ČR.
Kojením dodáváte vašemu dítěti tu nejlepší výživu, kterou mu můžete v prvních šesti měsících (a spolu s příkrmy i nadále) nabídnout. Mateřské mléko obsahuje vše potřebné pro růst a vývoj dítěte v prvních měsících života a jeho složení odpovídá všem nárokům rostoucího dětského organismu. Pokračování kojení je důležité i po zavedení příkrmu a přináší nesporné výhody pro dítě, ale i pro matku.
- Podporuje správný vývoj metabolismu vašeho dítěte
- Obsahuje relativně vysoké hladiny důležitých mastných kyselin a jiných živin, které podporují růst a vývoj mozku vašeho dítěte v raném věku
- Podporuje rozvoj zažívacího traktu a imunitního systému dítěte
- Zlepšuje váš metabolismus
- Snižuje riziko vzniku osteoporózy (řídnutí kostí) nebo rakoviny prsu či vaječníků
- Pomáhá upevnění citového vztahu mezi vámi a vaším dítětem
Matka by při správné technice kojení měla kojit bez omezování délky a frekvence. Zdravé a podle potřeby kojené dítě nepotřebuje po dobu výlučného kojení žádné další tekutiny, potraviny, potravinové doplňky ani jiné mléko navíc, s výjimkou vitaminu D a lékařsky indikovaných případů. Není vhodné používat láhve, dudlíky ani kloboučky na bradavky. Mléčné porce mohou být pokryty po ukončení období výlučného kojení mateřským mlékem, pokud jím matka disponuje v dostatečném množství.“
Další informace můžete nalézt např. v publikaci Výživové poradenství u dětí do dvou let.
Zvýšené nároky na výživu kojící ženy
Vaše vlastní strava je klíčová jak pro vás tak i pro vaše dítě neboť cokoliv jíte nebo pijete, se prostřednictvím mateřského mléka dostává také k vašemu dítěti. Množství a kvalita mateřského mléka jsou tedy závislé mimo jiné na množství a kvalitě živin, které přijímáte. Musíte též svému tělu kompenzovat nedostatek živin, způsobený tvorbou mateřského mléka.
Víte, že kojící matka potřebuje mít energetický příjem o 300-500 kilokalorií, tj. o pětinu více než v období před otěhotněním? Rozhodně tedy v tomto období nedržte omezující diety, byť touha rychle zhubnout na původní váhu je jistě silná.
Úprava množství základních živin v době kojení
Bílkoviny
Příjem bílkovin by měl stoupnout asi o 15 g za den. Zvýšeného příjmu docílíte zařazením nízkotučných mléčných výrobků, libového masa, luštěnin nebo vajec.
Sacharidy
Sacharidů potřebuje matka přibližně o 50 g více. Ideální je příjem složených sacharidů ve formě celozrnných potravin nežli příjem jednoduchých cukrů ve formě sladkostí.
Tuky
Příjem tuků nijak neomezujte. Naopak, v případě zdraví prospěšných omega 3 mastných kyselin (DHA), je doporučeno příjem navýšit. Toho docílíte častějším zařazením ryb nebo vhodných rostlinných olejů.
Doplnění nedostatku vitamínů a minerálních látek
Při kojení je důležitý dostatečný příjem vitamínů a minerálních látek, jednak kvůli přímému přechodu některých z nich do mateřského mléka a jednak kvůli doplnění vlastních zásob matky, které se kojením postupně vyčerpávají.
„Matkám často ve výživě chybí dostatečný příjem kyseliny listové, železa, vitaminu D, vápníku, zinku, jódu nebo vitaminů skupiny B. Například vitamin D a vápník potřebují děti pro správný růst zubů a kostí. Železo a zinek podporují správnou funkci imunitního systému. Omega 3 mastné kyseliny zase přispívají k vývoji mozku a kognitivních funkcí dětského organismu, komplex vitaminů B pomáhá matce snižovat pocit únavy.“
Složení jídelníčku kojící ženy
Základem je pestrá a vyvážená strava a zvýšený kalorický příjem. Celodenní jídelníček kojící ženy by měl tedy obsahovat:
- 5-6 porcí sacharidů, tedy těstoviny, rýži, brambory, pečivo, ideálně celozrnné
- 3-4 porce mléčných výrobků, nejlépe polo nebo nízkotučných, dobře stravitelné jsou zakysané výrobky
- 1-3 porce bílkovin, tedy maso, ryby, vejce, luštěniny
- 2-4 porce ovoce, ideálně čerstvé
- 3-5 porcí čerstvé i dušené zeleniny
Při starosti o miminko je někdy těžké soustředit se na vlastní jídelníček. Neváhejte požádat vaše blízké o pomoc s domácností či péčí o miminko a pečujte i sama o sebe.
TIP: Stravu je možné doplnit i vhodným výživovým doplňkem určeným speciálně kojícím ženám. Při výběru se můžete poradit s vaším lékařem nebo lékárníkem.
Vzorový jídelníček kojící ženy
Pitný režim
Neméně důležité je při kojení dbát i na pitný režim. Příjem tekutin by se měl navýšit o množství vyprodukovaného mateřského mléka. Celkový příjem by tedy měl být 2-3 litry denně, v horkých dnech i více.
Nejvhodnější je neperlivá kvalitní voda nebo minerálka se slabou mineralizací. Vhodné jsou také ředěné džusy a ovocné čaje a nezapomínejte ani na mléčné nápoje, které se počítají do příjmu mléčných výrobků. Dávejte pozor na bylinné čaje – biologicky aktivní látky z bylin přechází do mateřského mléka. Množství kávy a silných černých čajů omezte na max. 2-3 denně a alkohol pokud možno vylučte zcela.
Čemu se vyhnout?
Při kojení není vhodné se v jídelníčku omezovat ve výběru potravin, ať už z důvodu prevence alergií nebo nadýmání miminka, protože každému miminku může vadit jiná součást výživy matky. Sama určitě brzy vypozorujete, po kterém vašem jídle se děťátko necítí dobře.
TIP: Zapisujte si, co jste měla během dne k jídlu. Reakce miminka na vaši stravu je zpožděná většinou o 6-12 hodin. Takto snadněji odlišíte, na co z vaší stravy dítě reagovalo a budete moci situaci případně zkonzultovat s pediatrem.