Prvních 180 dní
Jak v těhotenství, tak i po narození zůstává správná výživa zásadním faktorem, díky kterému můžete naprogramovat budoucí zdraví svého děťátka. Mateřské mléko je beze sporu pro vaše miminko tím nejlepším řešením. Každá kapka je svým složením unikátní a je odrazem jídelníčku maminky. Stravujte se proto s rozmyslem. Mějte na paměti, že jedním jídelníčkem ovlivňujete zdraví své i svého dítěte!
Výhody kojení a strava kojící matky
Výhody kojení
Světová zdravotnická organizace (WHO), řada mezinárodních společností, Česká pediatrická společnost i Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučuje u zdravých prospívajících kojenců výlučné kojení jako optimální výživu v prvních 6 měsících života následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou (příkrmy) dle potřeb dítěte do 2 let i déle. Více informací »
Kojením dodáváte vašemu dítěti tu nejlepší výživu, kterou mu můžete v prvních šesti měsících (a spolu s příkrmy i nadále) nabídnout. Mateřské mléko obsahuje vše potřebné pro růst a vývoj dítěte v prvních měsících života a jeho složení odpovídá všem nárokům rostoucího dětského organismu. Pokračování kojení je důležité i po zavedení příkrmu a přináší nesporné výhody pro dítě, ale i pro matku.
- Podporuje správný vývoj metabolismu vašeho dítěte
- Obsahuje relativně vysoké hladiny důležitých mastných kyselin a jiných živin, které podporují růst a vývoj mozku vašeho dítěte v raném věku
- Podporuje rozvoj zažívacího traktu a imunitního systému dítěte
- Zlepšuje váš metabolismus
- Snižuje riziko vzniku osteoporózy (řídnutí kostí) nebo rakoviny prsu či vaječníků
- Pomáhá upevnění citového vztahu mezi vámi a vaším dítětem
Matka by při správné technice kojení měla kojit bez omezování délky a frekvence. Zdravé a podle potřeby kojené dítě nepotřebuje po dobu výlučného kojení žádné další tekutiny, potraviny, potravinové doplňky ani jiné mléko navíc, s výjimkou vitaminu D a lékařsky indikovaných případů. Není vhodné používat láhve, dudlíky ani kloboučky na bradavky. Mléčné porce mohou být pokryty po ukončení období výlučného kojení mateřským mlékem, pokud jím matka disponuje v dostatečném množství.
Další informace můžete nalézt např. v publikaci Výživové poradenství u dětí do dvou let.
Zvýšené nároky na výživu kojící ženy
Vaše vlastní strava je klíčová jak pro vás tak i pro vaše dítě neboť cokoliv jíte nebo pijete, se prostřednictvím mateřského mléka dostává také k vašemu dítěti. Množství a kvalita mateřského mléka jsou tedy závislé mimo jiné na množství a kvalitě živin, které přijímáte. Musíte též svému tělu kompenzovat nedostatek živin, způsobený tvorbou mateřského mléka.
Víte, že kojící matka potřebuje mít energetický příjem o 300-500 kilokalorií, tj. o pětinu více než v období před otěhotněním? Rozhodně tedy v tomto období nedržte omezující diety, byť touha rychle zhubnout na původní váhu je jistě silná.
Úprava množství základních živin v době kojení
Bílkoviny
Příjem bílkovin by měl stoupnout asi o 15 g za den. Zvýšeného příjmu docílíte zařazením nízkotučných mléčných výrobků, libového masa, luštěnin nebo vajec.
Sacharidy
Matka potřebuje přibližně o 50 g více sacharidů. Upřednostňujte složené sacharidy ve formě celozrnných potravin před jednoduchými cukry ve formě sladkostí.
Tuky
Příjem tuků nijak neomezujte. Naopak, v případě zdraví prospěšných omega 3 mastných kyselin (DHA), je doporučeno příjem navýšit. Toho docílíte častějším zařazením ryb nebo vhodných rostlinných olejů.
Doplnění nedostatku vitamínů a minerálních látek
Při kojení je důležitý dostatečný příjem vitamínů a minerálních látek, jednak kvůli přímému přechodu některých z nich do mateřského mléka a jednak kvůli doplnění vlastních zásob matky, které se kojením postupně vyčerpávají.
„Matkám často ve výživě chybí dostatečný příjem kyseliny listové, železa, vitaminu D, vápníku, zinku, jódu nebo vitaminů skupiny B. Například vitamin D a vápník potřebují děti pro správný růst zubů a kostí. Železo a zinek podporují správnou funkci imunitního systému. Omega 3 mastné kyseliny zase přispívají k vývoji mozku a kognitivních funkcí dětského organismu, komplex vitaminů B pomáhá matce snižovat pocit únavy.“
Složení jídelníčku kojící ženy
Základem je pestrá a vyvážená strava a zvýšený kalorický příjem. Celodenní jídelníček kojící ženy by měl tedy obsahovat:
- 5-6 porcí sacharidů, tedy těstoviny, rýži, brambory, pečivo, ideálně celozrnné
- 3-4 porce mléčných výrobků, nejlépe polo nebo nízkotučných, dobře stravitelné jsou zakysané výrobky
- 1-3 porce bílkovin, tedy maso, ryby, vejce, luštěniny
- 2-4 porce ovoce, ideálně čerstvé
- 3-5 porcí čerstvé i dušené zeleniny
Při starosti o miminko je někdy těžké soustředit se na vlastní jídelníček. Neváhejte požádat vaše blízké o pomoc s domácností či péčí o miminko a pečujte i sama o sebe.
TIP: Stravu je možné doplnit i vhodným výživovým doplňkem určeným speciálně kojícím ženám. Při výběru se můžete poradit s vaším lékařem nebo lékárníkem.
Vzorový jídelníček kojící ženy
Pitný režim
Neméně důležité je při kojení dbát i na pitný režim. Příjem tekutin by se měl navýšit o množství vyprodukovaného mateřského mléka. Celkový příjem by tedy měl být 2-3 litry denně, v horkých dnech i více.
Nejvhodnější je neperlivá kvalitní voda nebo minerálka se slabou mineralizací. Vhodné jsou také ředěné džusy a ovocné čaje a nezapomínejte ani na mléčné nápoje, které se počítají do příjmu mléčných výrobků. Dávejte pozor na bylinné čaje – biologicky aktivní látky z bylin přechází do mateřského mléka. Množství kávy a silných černých čajů omezte na max. 2-3 denně a alkohol pokud možno vylučte zcela.
Čemu se vyhnout?
Při kojení není vhodné se v jídelníčku omezovat ve výběru potravin, ať už z důvodu prevence alergií nebo nadýmání miminka, protože každému miminku může vadit jiná součást výživy matky. Sama určitě brzy vypozorujete, po kterém vašem jídle se děťátko necítí dobře.
TIP: Zapisujte si, co jste měla během dne k jídlu. Reakce miminka na vaši stravu je zpožděná většinou o 6-12 hodin. Takto snadněji odlišíte, na co z vaší stravy dítě reagovalo a budete moci situaci případně zkonzultovat s pediatrem.
Alergie
Alergie zařazujeme mezi civilizační onemocnění, jejichž výskyt v posledních letech významně narůstá.
Vlivu genů se zde sice zcela nevyhnete, přesto ale můžete významně ovlivnit, zda a do jaké míry se alergie u vašeho dítěte projeví.
Pravděpodobnost výskytu alergií
Hodně rodičů je přesvědčeno, že pokud nějakou alergií trpí oni, stejná budoucnost čeká i jejich miminko. Není tomu ale zcela tak.
„Jestliže je jeden z rodičů alergik, je riziko, že dítě bude také alergikem, asi 30 až 45 procent. Pokud jsou alergici oba rodiče, je riziko až 70 %. Rozvoj alergických onemocnění lze ovlivnit dietními opatřeními v prvních měsících života kojence“.
Prevence a její role
Zásadní roli v prevenci alergií hraje jednoznačně kojení, optimálně alespoň půl roku.
Důležité je i to, kdy a jak a čím začnete miminko přikrmovat. Právě setkání s prvními příkrmy může být totiž momentem, kdy malý organismus zareaguje alergickou odezvou.
Ani brzy, ani pozdě
Studie ukazují, že pro zdravý vývoj dítěte je správný čas zahájení prvních nemléčných příkrmů velmi důležitý. Kromě podvýživy, poruch příjmu potravy či anemie se tím můžete vyvarovat i pozdějšímu rozvoji alergií u vašeho dítěte.
Na co si dát pozor. Rodiče by neměli začínat příliš brzy, ale také není vhodné přechod na pevnou stravu zbytečně oddalovat.
Pro kojené, částečně kojené i nekojené děti platí, že první nemléčný příkrm by dítě mělo ochutnat ne dříve než před ukončeným 4. a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku.
U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu obdobně jako u jiných dětí. Příkrmy bychom měli zavádět současně s kojením, neboť se předpokládá, že se tímto způsobem zvyšuje tolerance kojeneckého organismu k antigenům ve stravě. Také není důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem před ukončeným 6. měsícem věku.
Čím začít?
Odborníci se shodují v tom, že začínat byste měli zeleninou. Postupně přidávejte maso, nejlépe to s vysokým obsahem železa, a také ryby. Neoddalujte ani kontakt s lepkem ve formě obilnin. Pestrost stravy doplňujte pravidelnými dávkami různého ovoce.
TIP: Jestliže si nevíte rady čím začít, poraďte se svým pediatrem.
Alergeny, ano či ne?
Doporučuje se také neodkládat ani potenciálně alergenní potraviny (např. rajče, celer, jahody nebo tropické ovoce). Studie neprokázaly, že jejich oddalování snižuje riziko rozvoje alergických onemocnění.
Na co si dát pozor. S oříšky a semínky opatrně, u malých dětí hrozí riziko vdechnutí, proto musí být podávány jemně mleté.
TIP: Nové druhy potravin zavádějte do stravy dítěte postupně. Zařaďte vždy jeden druh a počkejte 2-3 dny, zda se neprojeví příznaky potravinové alergie (např. kopřivka). Jestliže ne, přidejte další potravinu.
„Neodůvodněné vyřazení některých potravin z jídelníčku (např. vajec, mléka) může být důvodem nedostatečného krytí výživových potřeb dítěte. To může vést k celkovému neprospívání dítěte, například k chudokrevnosti nebo osteoporóze. Pokud je určitá alergie prokázána, nemělo by to být důvodem k tomu, abychom vyřazovali z jídelníčku i jiné potraviny, na něž dítě alergické není“.
Bát se lepku?
Poslední studie ukazují, že délka kojení a věk v době zavedení lepku do výživy kojenců neovlivní riziko rozvoje celiakie v dětském věku. Obecně se doporučuje začít zavádět potraviny obsahující lepek v době, kdy jsou u dítěte zaváděny příkrmy. Lepek je bílkovina obsažená v některých druzích obilí (pšenice, ječmene a některých druhů ovsa). Lepek se má zavádět nejprve v malém množství. Doporučuje se zároveň se zaváděním lepku pokračovat v kojení.
TIP: I zde platí postupnost. Počáteční množství odborníci definují pod 7,5 g/den, tzn. zhruba dvě lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu nebo pár lžiček pšeničné kaše vhodné pro kojence.
Alergie na bílkovinu kravského mléka
Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně 3 % kojenců. U většiny dětí se projeví již do 3. měsíce, vzácněji i později, v závislosti na době, kdy se dítě s bílkovinou kravského mléka setkalo. Polovina dětí se alergie zbaví do prvních narozenin, u 90 % dětí pak vymizí do šesti let věku.
V případě, že kojit nemůžete a vaše dítě má zvýšené riziko alergie, tj. dítě má alergického sourozence nebo rodiče, obraťte se na svého praktického dětského lékaře. Lékař vám doporučí pro vaše dítě v prvním půlroce kvalitní HA mléko, které má díky částečně rozštěpené bílkovině sníženou schopnost vyvolávat alergickou reakci.
Příznaky
Mezi nejčastější příznaky patří ekzémy, průjmy, zvracení a krev ve stolici, méně časté jsou potíže s dýcháním nebo anafylaktická reakce.
Na co si dát pozor. „V případě podezření na alergii vždy příznaky konzultujte s pediatrem. Jedině on může posoudit, zda se jedná skutečně o alergii nebo například střevní infekci.“ dodává profesor Nevoral.
Tipy jak se jí vyhnout
- Nejlepší prevenci představuje výlučné kojení do 6. měsíců.
- V případě, že kojit nemůžete, podávejte dítěti v prvním půlroce kvalitní HA mléko, které má díky částečně rozštěpené bílkovině sníženou schopnost vyvolávat alergickou reakci.
Diagnostika
K diagnostice využívají lékaři tzv. eliminační dietu.
Pokud projevy alergie trpí kojené dítě, matka vynechá ze své stravy mléčné výrobky. Pokud se příznaky objevily u dítěte dokrmovaného kojeneckou mléčnou výživou, lékař ji doporučí nahradit běžné kojenecké mléko speciální mléčnou výživou.
Speciální výživa
Speciální mléka pro léčbu alergie obsahují bílkovinu upravenou způsobem zaručujícím, že mléko již nemá schopnost vyvolávat alergickou reakci (mléčná bílkovina je vysoce naštěpena). Po jejich zavedení se stav dítěte zlepší nejpozději do 1 měsíce.
Ve výjimečných případech se může stát, že i po zavedení léčebného mléka s vysoce naštěpenou bílkovinou příznaky částečně přetrvávají. Pak musí lékař sáhnout po preparátech, ve kterých je bílkovina nahrazena směsí aminokyselin; tady už je alergická reakce naprosto vyloučena.Návrat k obyčejnému mléku
Speciální výživa
Pokud po zavedení speciálního mléka projevy alergie vymizí, lékař si vás pravděpodobně zhruba po měsíci eliminační diety pozve na kontrolu a vysvětlí vám, jak postupně převádět dítě zpět na klasickou mléčnou výživu (expoziční test).
Pokud příznaky přetrvávají
Pokud se původní projevy znovu objeví, je diagnóza alergie na bílkovinu kravského mléka potvrzena a dítě je dále léčeno speciálním mlékem s vysoce rozštěpenou bílkovinou případně mlékem obsahujícím pouze aminokyseliny. Koncem prvního roku života se provede nové zhodnocení, zda alergie na bílkovinu kravského mléka trvá.
Nesnažte se dítě léčit sami
Základem úspěšné léčby alergie je včasná diagnostika a okamžité nasazení speciálních léčebných mléčných mlék.
Nevhodné alternativy
Řešení rozhodně nepředstavují alternativy vyráběné z rostlinných surovin a nesprávně pojmenovaných jako „mléka“ – sójové, mandlové kokosové, kaštanové – která mohou také vyvolat alergii nebo nekryjí nutriční potřeby kojenců.
Kvůli možné zkřížené reakci jsou stejně tak nevhodná i mléka jiných savců, jako například kozí nebo ovčí.
